|
|
Fyzioterapie ve vztahu k funkční infertilitě žen
KUKLOVÁ, Valerie
Infertilitu lze definovat jako neschopnost páru otěhotnět během jednoho roku nechráněného pohlavního styku, a to minimálně dvakrát týdně, nebo ji lze definovat jako neschopnost ženy donosit životaschopný plod. V České republice je nedobrovolně bezdětných 20-25% párů. Infertilitu jako nemoc je možné léčit pomocí metod asistované reprodukce a mnoha dalšími metodami, mezi něž patří i fyzioterapeutická léčba. Cílem této práce bylo popsat některé možnosti fyzioterapeutické léčby ve vztahu k funkční infertilitě žen, dále pak popsat vliv na celkový stav pohybového aparátu, pánevního dna a plodnost ženy. Na základě stanovených cílů byly v teoretické části popsány poruchy plodnosti a jejich příčiny, dále fyzioterapeutické metody vhodné k léčbě funkční ženské infertility. Popsáno bylo několik metod, podrobněji byla popsána metoda Ludmily Mojžíšové. V praktické části práce bylo využito kvalitativního výzkumu, konkrétně případové studie formou kazuistik. Výzkum probíhal v zařízení Rehabilitace Borovany s.r.o. u Českých Budějovic. Pro výzkum byly vybrány ženy s diagnostikovanou funkční infertilitou. Cílem tohoto výzkumu bylo pozorovat změny stavu celého pohybového aparátu, zvláště pak pánevního dna. U těchto pacientek došlo k celkovému zlepšení pohybového aparátu, ke zlepšení držení těla. Dále se zlepšil stav svalů hlubokého stabilizačního systému, zvláště pak svalů pánevního dna, došlo i k úpravě dechového stereotypu. Všechny pacientky se cítily subjektivně lépe. Jedna z těchto pacientek během fyzioterapeutické léčby oznámila své těhotenství. Tato bakalářská práce je přínosem pro seznámení se s problematikou funkční ženské sterility a metodami její léčby. Dále může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů, kteří se o tuto problematiku zajímají.
|
|
|
Informovanost žen o metodách asistované reprodukce v České republice.
Dolejšková, Michaela ; Černý, Andrej (vedoucí práce) ; Šimják, Patrik (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je informovanost žen o metodách asistované reprodukce v České republice. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se věnuji fyziologii reprodukčních orgánů ženy a muže, dále popisuji pojem neplodnost a její příčiny. V následujících kapitolách se zaměřuji na postup při vyhledání odborného pracovníka, následná vyšetření a možné metody asistované reprodukce. V praktické části zkoumám informovanost žen v dané oblasti. Jako zdroj dat užívám anonymní kvantitativní dotazník, sdílený na sociálních sítích, který vyplnily ženy různých věkových kategorií. Dotazník vyplnilo celkem 193 žen. Stanovila jsem si několik hypotéz, které jsem díky odpovědím potvrdila či vyvrátila. Díky výzkumu jsem potvrdila hypotézu, že více než polovina žen ví, kdy a na kterého lékaře se má s problémy ohledně plodnosti obrátit. Následně se potvrdila i hypotéza druhá, a to že většina žen zná alespoň některé rizikové faktory ovlivňující plodnost. Dále jsem předpokládala, že si většina žen uvědomuje význam věku ve snaze o početí. Hypotézu jsem sice díky dotazníkovému šetření potvrdila, ale ne každá žena ví, jak nízký je věk, ve kterém se snižování plodnosti začne projevovat. Vyvrátila jsem hypotézu, že si alespoň polovina z respondentek vede menstruační kalendář. Stejně tak se...
|
|
|
Informovanost žen o metodách asistované reprodukce v České republice.
Dolejšková, Michaela ; Černý, Andrej (vedoucí práce) ; Šimják, Patrik (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je informovanost žen o metodách asistované reprodukce v České republice. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se věnuji fyziologii reprodukčních orgánů ženy a muže, dále popisuji pojem neplodnost a její příčiny. V následujících kapitolách se zaměřuji na postup při vyhledání odborného pracovníka, následná vyšetření a možné metody asistované reprodukce. V praktické části zkoumám informovanost žen v dané oblasti. Jako zdroj dat užívám anonymní kvantitativní dotazník, sdílený na sociálních sítích, který vyplnily ženy různých věkových kategorií. Dotazník vyplnilo celkem 193 žen. Stanovila jsem si několik hypotéz, které jsem díky odpovědím potvrdila či vyvrátila. Díky výzkumu jsem potvrdila hypotézu, že více než polovina žen ví, kdy a na kterého lékaře se má s problémy ohledně plodnosti obrátit. Následně se potvrdila i hypotéza druhá, a to že většina žen zná alespoň některé rizikové faktory ovlivňující plodnost. Dále jsem předpokládala, že si většina žen uvědomuje význam věku ve snaze o početí. Hypotézu jsem sice díky dotazníkovému šetření potvrdila, ale ne každá žena ví, jak nízký je věk, ve kterém se snižování plodnosti začne projevovat. Vyvrátila jsem hypotézu, že si alespoň polovina z respondentek vede menstruační kalendář. Stejně tak se...
|
|
| |
|
| |
|
|
Porovnání výskytu inverze na 9. chromozomu u infertilních a sterilních pacientů s literárními údaji
Šlégrová, Sandra ; Krkavcová, Miroslava (vedoucí práce) ; Šípek, Antonín (oponent)
Pericentrická inverze chromozomu 9 [inv(9)] malého rozsahu je nejčastější inverzí u lidských chromozom. Některé publikace ji považují za variantu lidského karyotypu, která nemá klinické projevy. V této práci však zmiňuji ty studie, které dávají inverze na chromozomu 9 do souvislosti s rznými patologickými stavy, jako jsou např. sterilita, infertilita nebo některé vrozené anomálie. Výzkum probíhal v akreditované genetické laboratoři GENvia s. r. o., kde byla sbírána data za období 2004-2011. Za tuto dobu bylo vyšetřeno celkem 5195 pacient z rzných indikačních dvod, mezi nimiž bylo nalezeno celkem 84 případ s inverzí na chromozomu 9 s laboratorní incidencí 1,62 %. Indikační diagnózy jsem vzhledem k jejich množství rozdělila do šesti vytvořených skupin, z nichž jedna nese název sterilita/infertilita. V této skupině bylo nalezeno 23 případ s inverzí na 9. chromozomu, což činí 27,38 % z celkového počtu nalezených inverzí na chromozomu 9. Výskyt této inverze jsem zaznamenala i u ostatních indikačních skupin: vrozené vývojové vady u pacienta, vrozené vývojové vady v rodinné anamnéze, dárci pohlavních buněk, psychomotorická a mentální retardace, jiná diagnóza. Nejvíce nález inverze chromozomu 9, bylo zaznamenáno ve skupině jiná diagnóza, tj. ve skupině vytvořené z případ, jejichž indikace nespadá do žádné jiné...
|
|
| |
|
|
Benefity zdravého životního stylu jako nedílná součást prevence poruch plodnosti mužů a fertility žen
ŠIKLOVÁ, Helena
Bakalářská práce se zabývá problémy a charakteristikami poruch plodnosti. Zejména se věnuje psychickým faktorům, rizikovým faktorům ovlivňujícím negativně plodnost, příčinám poruch infertility a poruchám plodnosti mužů. Dále se zabývá možností pravděpodobnosti vzniku těchto poruch, a tak poukazuje na důležitost prevence už od raného věku. V neposlední řadě zmiňuje možnosti terapie, především jejího komplexního přístupu. Hlavním cílem bakalářské práce v praktické části je analýza možných příčin a možností terapie, a také prevence u jednotlivých párů s poruchami plodnosti. Je zde popsáno osm kazuistik párů. Právě u těchto párů byl aplikován devítiměsíční intervenční program v období květen 2012 až leden 2013. V rámci intervenčního programu byly využity metody řízeného rozhovoru (ŠVAŘÍLEK, ŠEĎOVÁ,2007,s.28), metoda pozorování a metody kineziologické dle profesora Lewita. Metody byly zvoleny jako adekvátní k počtu vyšetřovaných a k tomu, abych se dopracovala ke stanoveným cílům, a odpovídá kvalitativnímu přístupu (DISMAN, 2000,s 52. Využití těchto metod pozitivně ovlivnilo hodnotovou orientaci párů, jejich kvalitu života a měly velice příznivý vliv na jejich celkový zdravotní stav.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.